Uta z Dorsetu byla poustevnice a mučednice, jejíž jméno je spojeno s lokalitou Witchurch Canonicorum v Dorsetu. Přestože její přesná identita zůstává předmětem historických debat, tradičně je považována za saskou ženu, kterou zabili dánští piráti. Její ostatky byly uloženy do olověné rakve, která byla otevřena v roce 1900 a odhalila kosti ženy přibližně čtyřicetileté. Je uctívána jako svatá v katolické tradici.
Historická identita
Učenec předložili několik teorií ohledně její pravé identity. Mohla být ztracenou svatou z Wessexu nebo velšskou svatou Gwen, jejíž relikvie věnoval místnímu kostelu král Athelstan. Jedna teorie naznačovala, že byla Albinus z Büraburgu, ale objev ženské kostry v její relikviáři z 13. století tento vztah vyvrátil. Její pohřební místo zůstává jedním z mála zachovaných hrobů v oblasti, vedle toho Eduarda Vyznavače.
Uctívání a zvyky
Svatá je připomínána místními tradicemi, včetně zvyku zmíněného Thomasem Morem, který zahrnuje rozdělování sýra v den jejího svátku. Tato praktika mohla vzniknout specificky v kostele, kde byla uložena. Její relikviář, datovaný do 13. století, nese nápis, který identifikuje ostatky jako ostatky svaté Wite.