factograf
CS
Přihlásit se

úzký průsmyk a vesnice ve středním Řecku

Thermopyly

Thermopyly

To hlavní

instance (čeho)archeologická lokalita
státŘecko
popsáno ve zdrojiJužakovova velká encyklopedie
Všechna data z infoboxu 9
Souřadnice
38°48′19″ s. š., 22°33′ v. d.
Stát
Řecko
Kraj
Střední Řecko
Regionální jednotka
Fthiótida
Obec
Lamia
Obecní jednotka
Lamia
Komunita
Thermopyly
Počet obyvatel
295 (2011)
Oficiální web
odysseus.culture.gr/h/3/eh351.jsp?obj_id=2481+Hellenic+Ministry+of+Culture+and+Tourism

Thermopyly (řecky Θερμοπύλες – „Horké brány“ nebo „Teplé prameny“) jsou vesnicí a komunitou ve Středním Řecku, která má k roku 2011 295 obyvatel. Kromě samotné vesnice je její součástí také neobydlená lokalita Loutra Thermopilon, ležící v úzké soutěsce jihovýchodně od města Lamia, přibližně 4 km od mořského pobřeží.

Soutěska je sevřena mezi pohořím Oiti a Malijským zálivem. Má délku zhruba 4 km a v nejužším místě dosahuje šířky pouhých 50 metrů. Dnes se zde nacházejí lázně a restaurace. Horké prameny nabízejí možnost koupání v přírodních kaskádách tekoucí teplé vody.

Geografie

Oblast formuje řeka Spercheios, obklopená strmými, zalesněnými vápencovými horami. Kontinuální ukládání sedimentů z řeky během tisíciletí zásadně proměnilo zdejší krajinu. Naplaveniny výrazně změnily tvar pobřeží a moře ustoupilo téměř o čtyři kilometry.

Úžina, známá jako Pekelné či Horké brány, byla na některých místech tak úzká, že tudy stěží projel vůz. Nacházejí se zde také horké prameny, které místu dodávaly tajuplnou až hrozivou atmosféru.

Historie

Jdi, poutníče, a zvěstuj Lakedaimonským, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám.
Jdi, poutníče, a zvěstuj Lakedaimonským, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám.

Už ve starověku šlo o strategicky významnou přímořskou soutěsku s teplými prameny. Tato soutěska tvořila bránu do středního Řecka a proslavila se během řecko-perských válek. Nejznámější je událost z druhé řecko-perské války v roce 480 př. n. l., kdy se v bitvě u Thermopyl postavilo 300 Sparťanů a 700 Thespianů obrovské přesile Peršanů. Původně se tu úspěšně bránilo asi 7000 Řeků, ale když se Peršanům podařilo obejít jejich pozici horskou stezkou většina vojska ustoupila.

Perské vojsko postupovalo od severu, kde si už podrobilo pobřežní oblasti. Úkolem spartského krále Leónida bylo Peršany zdržet – a po dva dny se mu to dařilo. Nakonec však Peršané díky zradě obešli průsmyk, vpadli Řekům do zad a všechny obránce pobili. Tím se Peršanům otevřela cesta do středního Řecka, zaplavili Attiku a vypálili Athény.

Číst dál

V 56 jazycích

Text z Wikipedie, CC BY-SA 4.0 · Zdrojový článek