Theodorus I. byl arcibiskupem Milána v letech 475–490. Žil v době Ostrogótské říše a jeho působení se překrývalo s vzestupem Odoakera a následnou invazí Theoderyka Velikého. Přestože historické detaily o jeho osobním životě jsou vzácné, dobové záznamy naznačují, že byl odolný a prozíravý vůdce, který podporoval obyvatele Milána během těchto bouřlivých politických změn.
Život a působení

Během jeho biskupského působení se politická situace v Itálii výrazně změnila v důsledku vlády barbarů. 6. století písemnosti Enodia, biskupa Pavie, popisují Theodora jako osobu velkého rozumu a pevnosti. Byl stálým průvodcem pro občany Milána, zatímco region čelil tlakům zahraničních invazí a měnícím se mocenským strukturám.
Uctívání a památka
Po jeho smrti v roce 490 byly jeho ostatky uloženy v bazilice San Lorenzo Maggiore. Je uznáván za svatého v katolické a východní ortodoxní tradici. Připomínán je 27. července, ale je také uctíván spolu s dalšími milánskými biskupy 25. září. Pozdější, neověřená tradice se jej pokouší spojit s rodem Medici.
