Theodoret z Koly byl v 16. století pravoslavný mnich a misionář, který žil v letech 1481 až 1571. Narodil se v Rostově Velikém a stal se významným pedagogem a lingvistou, zejména jako první, kdo vyvinul písemný systém pro Sámové. Přeložil liturgické texty do jejich jazyka, aby usnadnil jejich konverzi ke křesťanství. Během svého života působil jako hegumén a diplomat a nakonec našel klid v Soloveckém klášteře, kde zemřel.
Život a poslání
Po vyučení jako písař a studiu u různých starších se Theodoret věnoval misijní činnosti mezi Sámy u řeky Koly. Založil kostely a pomáhal při konverzi místního obyvatelstva, a to i přes odpor tradičních praktikujících. Později působil jako duchovní rádce arcibiskupa Makaria Novgorodského a zastával vedoucí funkce v několika klášterech, včetně Trojického kláštera Ust-Kola a Spaso-Jefimijského kláštera v Suzdalu.
Diplomacie a pozdější léta
V roce 1557 cestoval do Konstantinopole, na horu Athos a do Jeruzaléma jako diplomat Ivana Hrozného, aby zajistil uznání carského titulu. I přes nabídky významných odměn a církevní moci požádal pouze o život v tichém rozjímání. Poslední roky života strávil ve Spaso-Priluckém klášteře, než zemřel v Soloveckém klášteře v roce 1571.
Uctívání
Je uznáván jako světec v pravoslavné tradici a je uctíván pro své oddanost šíření víry a jeho lingvistické příspěvky. Je připomínán v katedrálách v Kole, Vologdě, Novgorodu a Soloveckém klášteře. Jeho odkaz zůstává spojen s jeho rolí průkopníka sámské gramotnosti a jeho přísnou dodržováním mnišské disciplíny.
