Jakub Strzemię byl arcibiskup polský z 14. století a člen řádu menších bratří. Narodil se kolem roku 1340 v Krakově do šlechtické rodiny a věnoval se životě františkánskému řádu. Od roku 1392 působil jako arcibiskup halyčský, funkci zastával až do své smrti ve Lvově v roce 1409. Během své kariéry působil jako ochránce žebráckých řádů a usiloval o rozšíření náboženské infrastruktury, včetně škol a nemocnic, ve své arcidiecézi.
Život a působení

Po vstupu do řádu františkánů Strzemię vedl Spolek poutníků pro Krista v roce 1375. Následně působil jako správce františkánského kláštera ve Lvově. Jako arcibiskup hájil práva věřících a chránil žebrácké řády před tlakem světské moci. Dále dohlížel na stavbu různých kostelů, nemocnic a vzdělávacích institucí na podporu své komunity.
Uctívání
Po jeho smrti byly jeho ostatky exhumovány v roce 1419 a zjištěna byla jejich neporušenost. Vzhledem k jeho velké popularitě a úctě v Polsku jej blahořečil papež Pius VI v roce 1791. Je připomínán 20. října, v den jeho úmrtí.
