Stačilo!

Politické hnutí Stačilo! bylo zaregistrováno Danielem Sterzikem dne 10. října 2024 na Ministerstvu vnitra ČR.

Forma hnutí byla zvolena proto, že pokud by ve sněmovních volbách 2025 kandidovaly společně subjekty volební koalice Stačilo!, založené v prosinci 2023, tedy Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), Spojení demokraté – Sdružení nezávislých (SD-SN) a Česká strana národně sociální (ČSNS), potřebovaly by ke vstupu do sněmovny, podle zákona o volebních koalicích, nikoli 5 %, ale až 11 % hlasů.

Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025

Dne 16. listopadu 2024 ústřední výbor KSČM rozhodl, že do nadcházejících sněmovních voleb nepostaví vlastní kandidátku, ale podpoří své kandidáty na listině hnutí Stačilo! KSČM a s ní spolupracující strany by tak nepotřebovaly přesáhnout zvýšenou volební klauzuli, jako by tomu bylo v případě volební koalice. Předsedkyně KSČM a lídryně Stačilo! Kateřina Konečná prohlásila, že věří ve dvouciferný výsledek uskupení a že v případě svého zvolení do Poslanecké sněmovny se vzdá svého mandátu europoslankyně.

V březnu 2025 se konal neveřejný ustavující sněm hnutí, novináři na něj nebyli pozváni a hnutí o jeho konání neinformovalo ani na svých sociálních sítích. Předsedou byl zvolen Daniel Sterzik, 1. místopředsedou poslanec Evropského parlamentu Ondřej Dostál. Řadovou místopředsedkyní se stala Pavlína Procházková, členy předsednictva pak Petr Karola, Dana Kulichová a Dagmar Koníčková.

Lídryní kandidátní listiny hnutí ve sněmovních volbách na podzim 2025 byla předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, kandidující v Moravskoslezském kraji. Lídry dalších kandidátek byli např. předseda Stačilo! Daniel Sterzik, předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová, předseda ČSNS Michal Klusáček,^[zdroj?] nebo moderátorka Jana Bobošíková. Na kandidátkách hnutí byli také členové stran SD-SN a Moravané.

Dalšími výraznými osobnostmi byli lobbista za vodní dílo Dunaj–Odra–Labe Jan Skalický a zemědělský podnikatel Zdeněk Jandejsek.

V červnu 2025 bylo zahájeno policejní vyšetřování lídra kandidátky Stačilo! v Královéhradeckém kraji Michala Klusáčka pro podezření z extremismu, poté co na veřejném shromáždění mimo jiné prohlásil, že pokud budou podle něj „volby ukradeny“ a nebude možné změnit směřování země demokratickou cestou, „nazrál čas pro čtvrtý domácí odboj“.

Podle politologů bylo hnutí Stačilo! před volbami zřejmě nejradikálnějším relevantním uskupením vymezujícím se vůči vládě Petra Fialy, které kandidovalo ve sněmovních volbách v roce 2025.

Možná spolupráce s dalšími stranami

Nově zvolená předsedkyně Sociální demokracie Jana Maláčová po svém zvolení uvedla, že vyjednává s Kateřinou Konečnou ohledně možné spolupráce do příštích sněmovních voleb. Možnost takové spolupráce se setkala s hlasitým nesouhlasem některých členů strany. Skupina bývalých sociálnědemokratických ministrů a zákonodárců vedená Jiřím Dienstbierem mladším poté požadovaly, aby se o takovém případném spojení hlasovalo ve stranickém referendu. V reakci na to Konečná prohlásila, že všechny strany a hnutí, které mají zájem spolupracovat ve Stačilo!, musí respektovat "základní požadavky" hnutí. Jako tyto požadavky uvedla zákon o zahraničních agentech, referendum o setrvání v EU a NATO a zestátnění veřejnoprávních médií. Stačilo! a SOCDEM se nakonec nedohodly. Podle Jany Maláčové se ukázalo, že Stačilo! nechce zdůrazňovat levicová témata, ale je postaveno ryze na antisystémovém programu. Přesto se nakonec na spolupráci dohodnuly. Kvůli rozdílným postojům v zahraniční politice opustilo SOCDEM od prosince 2024 do srpna 2025 1300 členů.

Mezi dalšími zájemci o spolupráci s hnutím byla ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie Jiřího Paroubka, která s koalicí již široce spolupracovala při krajských volbách. Vstup ČSSD byl ovšem zablokován ČSNS, jíž předseda Michal Klusáček uvedl, že vedení strany k tomu vedlo několik různých důvodů.

Předseda Přísahy Robert Šlachta nevyloučil spolupráci jeho strany s koalicí poté, co Motoristé sobě ohlásili samostatnou kandidaturu do sněmovních voleb. Na konci února 2025 však oznámil, že jednání již s hnutím ukončil, a to kvůli některým osobám hnutí a jejich postojům k Evropské unii a NATO, ze kterých by chtěly Česko vyvést.

V květnu 2025 došlo k dohodě s politickou stranou Moravané o účasti jejich kandidátů na kandidátkách hnutí. V červenci téhož roku došlo ke stejné dohodě také se SOCDEM.

Hnutí či nepřiznaná koalice

Strana Volt Česko a hnutí Česká republika na 1. místě! podaly v krajích na Stačilo! a SPD návrhy na zrušení registrace kandidátních listin pro sněmovní volby 2025, když argumentovaly jejich charakterem nepřiznaných koalic. Tím se oba kandidující subjekty měly vyhnout vyšší než 5% uzavírací klauzuli platné pro samostatně kandidující subjekty. Všechny krajské soudy návrhy na zrušení registrace zamítly s častým zdůvodněním, že by se za koalici musela označit samotná uskupení.

Podle rozhodnutí Krajského soudu v Brně však Stačilo! porušilo zákon, když fakticky kandidovalo jako nepřiznaná koalice. Krajský soud v Českých Budějovicích označil postup Stačilo! za obcházení zákona, když se jako faktická koalice za ni neoznačilo. Tím byly porušeny rovné podmínky ve volbách. Oba krajské senáty však dodaly, že nebylo vhodné zasáhnout do voleb razantním krokem v podobě zrušení kandidátek, když v minulosti skryté koalice „procházely bez povšimnutí“ a nejdříve mělo přijít varování.

Volt Česko se odvolalo k Ústavnímu soudu. Jeho předseda Josef Baxa 17. září 2025 uvedl, že se soud rozhodl sloučit do jednoho řízení stížnosti vůči postupu hnutí Stačilo! a hnutí SPD a celou žádost projednat prioritně tak, aby rozhodnutí stihl učinit ještě před termínem sněmovních voleb ve dnech 3. a 4. října 2025. I vzhledem ke způsobu vzniku a faktu, že z 342 kandidátů Stačilo! bylo členy hnutí jen 41 osob (nejvíce pak 158 z KSČM), vyjádřil ústavní právník Jan Kysela názor, že „Stačilo! je spíš skořápka nebo volební výtah,“ nevylučoval zneplatnění volby konkrétních kandidátů a prvotní možnou chybu viděl v postupu úředníků krajských úřadů, kteří kandidátní listiny registrovali. Ústavní soud však stížnost strany Volt zamítl.

Lídři v jednotlivých krajích

Volební výsledek

Hnutí ve volbách získalo 4,3 % hlasů, což je méně než 5% uzavírací klauzule, což vedlo k tomu, že hnutí nezískalo žádný mandát. Předseda hnutí Daniel Sterzik uvedl, že je připraven dát k dispozici funkci předsedy hnutí. V únoru 2026 se již v průzkumech veřejného mínění podpora hnutí pohybovala pouze kolem jednoho 1 až 2 %.

Po prohraných volbách

Dne 1. dubna 2026 bylo zvoleno nové předsednictvo hnutí, první místopředsedkyní se stala Pavlína Procházková, řadovými místopředsedy Jana Turoňová a Michal Gulyáš, členy předsednictva pak Dana Kulichová, Vítek Prokop a Jiří Medula. Předseda zvolen nebyl, Daniel Sterzik ani Ondřej Dostál své pozice neobhajovali. V květnu 2026 pak Turoňová uvedla, že volba předsedy hnutí ani není v plánu, a že kolektivní vedení hnutí funguje.

Hnutí Stačilo! se ve svém programu deklaruje jako tradiční levicové hnutí, které se hlásí k sociální spravedlnosti, prosperujícímu hospodářství, dostupnému zdravotnictví a tradičním hodnotám jako národní identita či hrdost na kulturní dědictví České republiky. Dlouhodobě odmítá vojenskou pomoc Ukrajině a celkově odmítá účast českých vojáků na cizích vojenských operacích. Už od svého vzniku prosazuje referendum o vystoupení z EU a NATO. Chce prosadit podmínky pro důstojný život seniorů, zdravotně postižených a sociálně znevýhodněných občanů. Věk odchodu do důchodu chce navázat podle průměrného věku dožití a zaměstnancům v náročných profesích chce umožnit dřívější odchod do důchodu. Garantuje minimální mzdu na úrovni alespoň 60 % mediánu hrubé mzdy v ČR. Je proti působení neziskových organizací ve školství, proti inkluzi, a naopak vyzdvihuje národní hrdost a tradiční rodinu, jež jsou podle slov některých představitelů hnutí ohrožovány „progresivistickými postoji“, jako je přijímání nelegálních migrantů či podpora stejnopohlavního manželství, či „genderovou ideologií“. Je pro zachování české koruny a argumentuje, že by se přijetím eura zdražily české potraviny. Dále má v plánu zestátnit veřejnoprávní média, přijmout zákon o registraci zahraničních agentů a neziskových organizací, opětovně zavést pohraniční stráž či zrušit církevní sňatky nebo vytvořit kontrolní orgán, který by dohlížel nad církvemi působícími v Česku. Proti programu hnutí v oblasti církví a náboženství se ohradila Česká biskupská konference.

Politolog Jan Charvát v hnutí Stačilo! vidí „normalizační étos“ či „intuitivní konzervatismus spojený s nostalgií po osmdesátých letech.“