Severos z Antiochie byl významný miaphysitský teolog a patriarcha antiochijský, působil v letech 512 až 538. Narodil se v Sozopolis, studoval filozofii a rétoriku v Alexandrii a následně právo ve Fénicii. Po přijetí asketického životního stylu vstoupil do kláštera nedaleko Maiumy, kde postupně získal církevní hodnosti. Jeho působení jako patriarchy bylo poznamenáno silným odporem proti chalkedonskému koncilu a tomáši Lva Velikého. Po obdržení císařského rozkazu, aby svého odporu zanechal, uprchl do Egypta, kde žil v exilu až do své smrti.
Život a působení

Po studiích vstoupil Severos do klášterního života a praktikovala přísný asketismus v poušti. Byl vysvěcen na kněze v klášteře sv. Romana. V roce 512 byl zvolen patriarchou antiochijským během synody v Laodikei. Při své vysvěcení se držel učení předchozích ekumenických koncilů, ale odmítl chalkedonský koncil. Tento postoj vedl ke konfliktu s byzantskými úřady, což ho donutilo uprchnout do Egypta, aby se vyhnul zatčení.
Uctívání a odkaz

Známý jako „Koruna Sýrčanů“ zůstává Severos velmi významnou postavou pro syrijskou ortodoxní církev. Je uctíván jako světec v rámci orientálních ortodoxních, katolických a ortodoxních tradic. Jeho teologické spisy a obhajoba miaphysitismu zanechaly trvalý dopad na křesťanskou historii. Jeho svátek se připomíná 8. února, s další vzpomínkou 21. února v syrijské tradici.
