Sasko-Anhaltsko je vnitrozemská spolková země na východě Německa o rozloze přibližně 20 555 kilometrů čtverečních, kde žije zhruba 2,14 milionu obyvatel. Hlavním městem je Magdeburk, sousedí s Braniborskem, Saskem, Durynskem a Dolním Saskem. Země vznikla v roce 1945 z bývalého pruského území a Svobodného státu Anhaltsko. Má šest památek zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO, mezi nimi památky Bauhausu v Desavě a Desavsko-Wörlitzská zahradní říše.
Zeměpis a regiony









Území je na severu většinou rovinaté, kde převládá Severoněmecká nížina, a na jihozápadě se zvedá k pohoří Harz. Jeho nejvyšší vrchol, Brocken, dosahuje výšky 1 141 metrů a je nejvyšší horou severního Německa. Halle a Lipsko tvoří na jihu metropolitní oblast známou svým chemickým průmyslem. Sasko-Anhaltsko se člení na jedenáct venkovských okresů a tři městské okresy, Desava-Roßlau, Halle (Saale) a Magdeburk.
Historický vznik








Sasko-Anhaltsko vzniklo v červenci 1945 sovětskou vojenskou správou z bývalé pruské provincie Sasko a Svobodného státu Anhaltsko. V roce 1949 se stalo součástí Východního Německa, ale v roce 1952 bylo při správních reformách zrušeno. Po znovusjednocení Německa bylo v roce 1990 obnoveno jako jedna z nových spolkových zemí Spolkové republiky Německo.
