Sarita Colonia byla peruánská žena narozená v roce 1914, která se po své smrti v roce 1940 stala široce uznávanou lidovou svatou. Vyrůstala v Huarazu, později se přestěhovala do Limy a následně do Callao, kde se živila různými pracemi, jako byla služka a prodejce ryb. Zemřela ve věku 26 let a její hrob v Callao se postupně stal významným poutním místem. Kvůli své vlastní minulosti chudoby ji uctívají mnohé marginalizované skupiny, včetně migrantů, pracující chudiny a různých společenských vyvrhelů.
Život a smrt

Narodila se do chudé rodiny v Huarazu a navštěvovala katolickou internátní školu, kde cítila povolání k náboženskému životu. Po návratu své rodiny do jejího rodiště se musela starat o své sourozence po smrti své matky. Nakonec se přestěhovala do Limy a Callao, aby si našla lépe placenou práci, a pracovala v pekárnách, na trzích a v kavárnách. Zemřela v roce 1940 ve věku 26 let a její rodina zpochybňovala oficiální lékařskou diagnózu její nemoci.
Uctívání a svatyně
Její hrob se po umístění dřevěného kříže stal místem modlitby, což vedlo ke zprávám o zázracích. V roce 1983 byla na jejím pohřebišti postavena betonová svatyně s hrobkou a prostorem pro svíčky. Poutníci často používají vodu z hrobky nebo květiny pro očišťovací rituály. Každoročně se konají dva festivaly na její počest, které připomínají její narození v březnu a smrt v prosinci.
Kulturní dopad
Colonia je patronkou těch, kteří čelí útrapám, včetně migrantů překračujících hranice a různých městských pracovníků. Její obraz je často vidět v Limě, objevuje se na zboží a dokonce i na tetováních mezi vězni. Ačkoli katolická církev historicky její uctívání odrazovala, její postavení se hluboce zakořenilo v místní kultuře a zůstává symbolem ochrany pro ty, kteří žijí na okraji společnosti.
