Rorschachův test je projektivní psychologický test, při němž se zaznamenávají vjemy probanda na skvrny inkoustu a následně se analyzují psychologickou interpretací, složitými algoritmy nebo obojím. Někteří psychologové jej používají ke zkoumání osobnostních rysů a emocionálního fungování a byl použit také k odhalování skryté poruchy myšlení, zejména tehdy, když pacienti nechtějí své myšlení otevřeně popsat. Je pojmenován po svém tvůrci, švýcarském psychologovi Hermannu Rorschachovi, a v 60. letech 20. století byl nejrozšířenějším projektivním testem.
Historické souvislosti




Interpretace nejednoznačných obrazců k posuzování osobnosti sahá až k Leonardu da Vinci a Botticellimu a skvrny inkoustu se objevily ve hře Gobolinks z konce 19. století. Rorschachova kniha Psychodiagnostik z roku 1921, založená na studiu 300 duševně nemocných pacientů a 100 kontrolních osob, vytvořila základ testu. Z několika stovek skvrn, které sám nakreslil, vybral deset. Kniha při prvním vydání vzbudila malou pozornost a Rorschach následující rok zemřel. Její vydavatel Hans Huber později získal práva a Rorschach zůstává registrovanou ochrannou známkou vydavatele.
Hodnocení a kritika




Po Rorschachově smrti zdokonalili systém hodnocení Samuel Beck, Bruno Klopfer a další a John E. Exner později vypracoval statisticky přísnější přístup. Exnerův systém zůstává populární ve Spojených státech, zatímco v Evropě převládají jiné metody. Badatelé nadále zpochybňují objektivitu testu, shodu hodnotitelů, jeho validitu a diagnostickou užitečnost. Rorschach původně zamýšlel skvrny jako nástroj k diagnostice schizofrenie, nikoli jako obecný test osobnosti, a k takovému použití byl vždy skeptický.
Průběh testu



Test se používá u probandů od pěti let věku až po dospělost. Vyšetřující sedí mírně za probandem, aby omezil nezamýšlené podněty. Existuje deset oficiálních skvrn inkoustu, každá vytištěna na samostatné bílé kartě, a většina z nich je téměř dokonale souměrná. Proband nejprve popisuje, co jednotlivá skvrna připomíná, poté vyšetřující karty znovu předloží a ptá se, co každou odpověď vyvolalo. Zaznamenává se každé slovo a každý úkon, s cílem odhalit kognitivní a emocionální vzorce.
