factograf
CS

Vojenská jednotka

Polské námořnictvo

Polské námořnictvo

To hlavní

datum vytvoření / založení1918
instance (čeho)válečné loďstvo
státPolsko
Všechna data z infoboxu 5
Země
Polsko
Vznik
1918
Velikost
2 fregaty1 korveta1 ponorka1 Oceánská hlídková loď3 raketové čluny20 minolovek+ další plavidla
Nadřazené jednotky
Polské ozbrojené síly
Války
Druhá světová válkaVálka v IrákuOperace Active Endeavour

Polské námořnictvo (polsky: Marynarka Wojenna Rzeczypospolitej Polskiej) je námořní složkou ozbrojených sil Polska. Tvoří ho 14 300 osob a 86 plavidel, z 41 válečných lodí. Mezi jeho hlavní jednotky patří 2 fregaty, 1 korveta, 3 raketové čluny, 1 ponorka a minolovky. Hlavním operačním prostorem námořnictva je Baltské moře.

Dle plánu modernizace na období 2012–2030 má námořnictvo získat například tři nové ponorky (čtyři dosavadní budou vyřazeny do roku 2015), šest bojových a šest záchranných vrtulníků a další prostředky. Zmenší se naopak jeho hladinová složka, která do budoucna počítá pouze s plavidly menších kategorii (fregaty třídy Oliver Hazard Perry budou vyřazeny bez náhrady a program stavby malých korvet třídy Gawron byl zastaven).

Historie

Polsko má dlouhou námořní tradici. Jeho současné námořnictvo přitom bylo založeno po znovuzískání nezávislosti a vzniku druhé Polské republiky v roce 1918. První plavidla námořnictva tvořilo několik původně německých torpédovek. Námořnictvo bylo ve 20. a 30. letech dále rozvíjeno, plán výstavby ale nebyl pro omezený rozpočet splněn. Vzhledem k síle potenciálních soupeřů (SSSR a Německa) se námořnictvo omezovalo na pobřežní obranu s pomocí torpédoborců, ponorek a min. V době vypuknutí druhé světové války přitom tvořilo jádro námořnictva 5 ponorek, 4 torpédoborce a jedna velká minonoska.

Po německo-sovětské invazi do Polska se část lodí zachránila únikem do zahraničí. Po porážce země pak jeho námořnictvo operovalo v exilu a výzbroj získávalo z Velké Británie.

Poválečné Polsko se stalo sovětským satelitem a jeho ozbrojené síly součástí Varšavské smlouvy. Polské námořnictvo v té době výrazně zesílilo a jeho loděnice stavěly především vyloďovací plavidla, minolovky a různé pomocné lodě. Větší jednotky získávalo převážně ze zahraničí.

Složení

ORP Ślązak (241)
ORP Ślązak (241)
ORP Piorun (422)
ORP Piorun (422)
ORP Poznań
ORP Poznań
ORP Bałtyk (Z-1)
ORP Bałtyk (Z-1)
4 obrázky

Ponorky

Fregaty

Korvety

Oceánské hlídkové lodě

Raketové čluny

Výsadkové lodě

  • Třída Lublin
    • ORP Lublin (821)
    • ORP Gniezno (822)
    • ORP Kraków (823)
    • ORP Poznań (824)
    • ORP Toruń (825)
  • Projekt 716 (3 ks)

Minolovky

Pomocné lodě

  • ORP Bałtyk (Z-1) – tanker
  • Třída Piast – záchranné lodě
    • ORP Piast (281)
    • ORP Lech (282)
  • Třída Heweliusz – hydrografické výzkumné lodě
    • ORP Heweliusz (265)
    • ORP Arctowski (266)
  • Třída Nawigator – zpravodajské lodě
    • ORP Nawigator (262)
    • ORP Hydrograf (263)

Cvičné lodě

  • Projekt 888 – cvičná loď
    • ORP Wodnik (251)
  • ORP Iskra (253) – cvičná plachetnice

Plánované akvizice

Číst dál

V 24 jazycích

Text z Wikipedie, CC BY-SA 4.0 · Zdrojový článek