Pohlavnost je znak pohlavně se rozmnožujícího organismu, který určuje, zda produkuje jeden ze dvou druhů gamet lišících se velikostí nebo tvarem. Samčí gamety jsou malé a pohyblivé, zatímco samičí gamety jsou větší. Při splynutí samčí a samičí gamety vzniká zygota, která dědí znaky obou rodičů. Organismy produkující oba typy gamet se nazývají hermafrodité a pojem biologické pohlaví se často používá, aby nedošlo k záměně s dalšími významy tohoto slova.
Systémy určování pohlaví
U druhů, které nejsou hermafroditní, je pohlaví jedince dáno jedním z několika biologických systémů. Většina savců využívá systém XY, u něhož samci obvykle nesou jeden chromozom X a jeden chromozom Y, zatímco samice obvykle nesou dva chromozomy X. Ptáci využívají systém ZW a některé hmyzí druhy systém X0. Některé plazy a korýši se místo toho spoléhají na vnější faktory, například teplotu, které určují pohlaví.
Pohlavní rozmnožování a gamety
Pohlavní rozmnožování se vyskytuje pouze u eukaryot a zahrnuje meiózu, při níž vznikají haploidní gamety. Během meiózy si odpovídající chromozomy vyměňují úseky DNA, čímž vznikají nové kombinace genů. U živočichů jsou gamety jediným haploidním stádiem. Spermie jsou malé pohyblivé buňky, zatímco vaječné buňky jsou velké a obsahují živiny potřebné pro vývoj. Některé organismy, například houby, mají párovací typy místo samčího a samičího pohlaví.