Pietro Paolo Navarro byl italský jezuitský kněz narozený v Laino Borgo v roce 1560. Po vstupu do Tovaryšstva Ježíšova v osmnácti letech byl vysvěcen v roce 1585 a působil jako misionář v Indii a Japonsku. Během působení v Japonsku se naučil místní jazyk a kázal v několika oblastech, včetně Bungo, Nagato a Yamaguchi. Jeho misijní úsilí ho nakonec přivedlo na území klanu Arima, kde čelil silnému pronásledování.
Život a smrt
Během období intenzivního náboženského pronásledování na Východě byl Navarro jedenáct měsíců vězněn v Šimabara. V roce 1622, ve věku šedesáti jedna let, byl popraven upálením. Zemřel spolu se třemi společníky, Dionigi Fujishima, Pietro Onizuka Sadayū a Clemente Kyūemon. Během své kariéry také napsal několik spisů, včetně svých Listů a apologie, v níž obhajoval křesťanskou víru proti námitkám šlechty.
Uctívání
Katolická církev ho uznává jako blahoslaveného mučedníka. Blahořečen byl papežem Píem IX. 6. července 1867. Jeho památka je každoročně připomínána 1. listopadu, stejného dne, kdy Římský martyrologium uctívá další tři mučedníky, kteří s ním zemřeli.