Pietro Geremia byl italský dominikánský kněz z 15. století, narozený v Palermu. Po studiu práva v Bologni prožil hlubokou duchovní proměnu po vidění zemřelého příbuzného, což ho vedlo k vstupu do Řádu kazatelů. Stal se vysoce vlivným kazatelem na Sicílii, známým svou schopností přilákat obrovské množství lidí. Během svého náboženského života sloužil Dominikánskému řádu a usiloval o pomoc při řešení rozkolů mezi řeckou a latinskou církví.
Život a působení
Narodil se v roce 1399 do aristokratické rodiny a původně se věnoval právnickým studiím. Po své konverzi vstoupil do noviciátu ve Fiesole a byl vysvěcen v roce 1424. Nakonec se vrátil do Palerma, kde se jeho kázání stalo tak populárním, že často kázal venku, aby se vešly všechny velké davy. Pomáhal také papeži Evženovi IV. ve Florencii při práci na krátkodobé unii mezi latinskou a řeckou církví.
Uctívání a odkaz
Geremia je v katolické tradici uznáván jako blahoslavený. Jeho svátek se slaví 3. března, což je výročí jeho smrti v Palermu. Oficiálně ho blahořečil papež Pius VI. v roce 1784. Jeho pověst mocného řečníka a jeho oddanost Dominikánskému řádu zůstávají ústředními prvky jeho náboženské identity.