Petr Patricius byl vysoce postavený byzantský vojenský vůdce, který žil na konci osmého a na počátku devátého století. Narodil se za společné vlády Ireny a Konstantina VI., zastával hodnost patrikia a velel elitním jednotkám, včetně Scholai a Hikanatoi. Po zajetí Bulhary v bitvě u Plisky v roce 811 přešel od vojenské kariéry k mnišskému životu. Je uctíván jako svatý v pravoslavné tradici.
Vojenský a mnišský život
Jako velitel pod císařkou Irenou a císařem Nikeforem I. vedl Petr významné císařské jednotky. Po zajetí v bitvě u Plisky údajně uprchl a stal se mnichem na Bitýnském Olympu. Zde strávil více než tři desetiletí jako žák Joannikia Velikého. Po smrti svého učitele v roce 846 se vrátil do Konstantinopole, aby založil kostel v čtvrti Ta Evandrou.
Uctívání a smrt
Petr zemřel v roce 854 a žil v malé chatě poblíž kostela, který postavil. Je připomínán jako svatý, jehož svátek se slaví 1. července. Přestože někteří historici zpochybňují detaily jeho pozdních let, zůstává významnou postavou v pravoslavné církvi.