Petr II. Alexandrijský byl 21. patriarchou alexandrijským, působil v letech 373 až 381. Byl oddaným učedníkem Athanasia a byl zvolen jeho nástupcem. Jeho působení bylo poznamenáno intenzivními teologickými spory, neboť arianští odpůrci se pokoušeli ho z jeho úřadu odstranit. Po vyhnání z města prefektem Palladiem našel útočiště v Římě, kde obdržel podporu od papeže Damasa I. a zúčastnil se sněmu k odsouzení apolinariánství.
Život a působení
Po vyhnání z Alexandrie žil Petr v úkrytu, než našel bezpečí v Římě. Během svého pobytu tam spolupracoval s Damasem I. na odporu proti arianismu. Nakonec se v roce 378 vrátil do Egypta, kdy arianskému biskupovi Luciusovi veřejný tlak donutil k rezignaci. Jeho oddanost nikénskému teologii mu vynesla respekt císaře Theodosia I., který ho popsal jako muže s apoštolskou svatostí.
Uctívání a odkaz
Petr je uznáván jako světec a je vzpomínán pro svou neochvějnou obranu ortodoxní křesťanské doktríny. Jeho teologický postoj byl formálně uznán Ediktem z Thessalonik vydaným císařem Theodosiem I. V úřadu ho nahradil jeho bratr Timoteus a je uctíván v koptském ortodoxním a dalších předrozštěpových tradicích.