Paolo Maldini je italský fotbalový funkcionář a bývalý hráč, který celou svou profesionální kariéru strávil v AC Milán a hrál za italskou reprezentaci. Působil především jako levý obránce nebo stoper a je všeobecně považován za jednoho z nejlepších hráčů všech dob. Pro svou dlouhou roli kapitána Milánu i Itálie dostal přezdívku „Il Capitano“. Až do roku 2020 držel rekord v počtu zápasů v italské Serii A a sdílí rekord v počtu finále Poháru mistrů evropských zemí a Ligy mistrů UEFA. Po skončení hráčské kariéry působil jako sportovní ředitel Milána a později jako prezident technického sektoru Italské fotbalové federace.
Klubová kariéra



Maldini vstoupil do mládežnického týmu AC Milán jako chlapec a v roce 1985 si v šestnácti letech připsal ligový debut. Brzy se stal pravidelným základním hráčem na pravém beku, kde nosil číslo 3, které kdysi nosil jeho otec Cesare. Pod vedením trenérů Arrigo Sacchiho a Fabia Capella Milán získal několik titulů v Serii A a evropských pohárů. Obrana, kterou Maldini vytvořil s Franco Baresim, Alessandrem Costacurtou a Maurem Tassottim, bývá řazena mezi nejsilnější všech dob. Za klub odehrál všech 25 sezón své hráčské kariéry a v roce 2009 ukončil aktivní hraní.
Reprezentační kariéra


Maldini debutoval v italském národním týmu v roce 1988 a za reprezentaci hrál čtrnáct let, během nichž nastoupil k 126 zápasům a velkou část té doby byl kapitánem. Zúčastnil se čtyř mistrovství světa a tří mistrovství Evropy. Ačkoli nikdy nevyhrál velký turnaj, dostal se do finále mistrovství světa 1994 a do finále Eura 2000 a v obou soutěžích byl zařazen do výběrů nejlepších hráčů turnaje. Z reprezentace odešel v roce 2002.
Odkaz


Maldini skončil v roce 1995 na druhém místě v anketě FIFA o nejlepšího hráče světa za Georgem Weahem a v roce 2002 byl zařazen do Dream Teamu mistrovství světa FIFA. Po jeho odchodu Milán vyřadil číslo 3 ze svého užívání. V prosinci 2012 byl uveden do Síně slávy italského fotbalu. Od ukončení hráčské kariéry zastával několik funkcí ve fotbalové správě.
