Palladius z Antiochie byl křesťanský mnich a poustevník ze 4. století, který žil v poušti u Antiochie, na území dnešního Turecka. Proslul jako obytel pouště a žil asketickým životem v horské jeskyni. Byl současníkem a přítelem svatého Simeona. Po své smrti v roce 390 byl prohlášen za svatého a jeho život je spojen s různými spisy, které zanechal během svého působení v Římské říši.
Život a zázraky
Během svého asketického života se říkalo, že Palladius obdržel dar činění zázraků. Jeden z příběhů popisuje, jak pomocí modlitby vyřešil falešné obvinění z vraždy. Když byl obchodník zabit loupeji poblíž jeho jeskyně, místní obyvatelé obvinili svatého, ale zemřelý muž se údajně vstal k životu díky Palladiovým modlitbám a identifikoval své vrahy.
Uctívání
Svatý je uctíván 28. ledna v tradicích orientálních pravoslavných, východních katolických a pravoslavných církví. Je také uznáván v anglikánských a katolických kalendářích. Jeho odkaz přetrval díky různým spiskům, které po sobě zanechal po své smrti na konci čtvrtého století.