Niketas z Novgorodu byl mnich a církevní hodnostář 11. století, který působil jako biskup v Novgorodu. Původně byl členem Kijevsko-pečerské lavry, ale usiloval o život v samotě jako poustevník, a to i přes obavy svého opata. Po období duchovního zmýlení prošel hlubokou proměnou, charakterizovanou pokorou a pokáním. Pozdější roky jeho života se vyznačovaly vedením církve a pověstí o zázracích konaných skrze modlitbu.
Život a duchovní cesta
Během života jako poustevník se Niketas stal obětí duchovního zmýlení, kdy ho démon převlečený za anděla svedl na scestí. To ho vedlo k zanedbávání Evangelia a spoléhání se na falešné vedení. Po zásahu představených kláštera, kteří ho zachránili, ztratil schopnost číst. Po zotavení a období intenzivního půstu a pokání byl v roce 1096 jmenován biskupem novgorodským, a tuto funkci zastával třináct let.
Uctívání a odkaz
Byl oficiálně svatořečen v roce 1558. Jeho ostatky byly přemísťovány mezi různými katedrálami v Novgorodu, včetně Sofijské katedrály. Je uctíván 31. ledna jak v katolické, tak v pravoslavné tradici. Pravoslavná církev si také připomíná další svátky 30. dubna a 14. května na počest odhalení jeho relikvií a dalších významných dat.