Mwanza

Město leží v nadmořské výšce 1144 m n. m. Obklopují jej kopce s charakteristickými obrovskými balvany. Roční úhrn srážek zde činí okolo 1000 mm. Hlavním vodním tokem zde je malá říčka Mirongo River, která vede i středem města. Místní teploty nepřesahují až na výjimky 30 °C a neklesají pod 15 °C.

Město se dělí na 18 místních částí (tzv. wards). Největší z nich je Mkolani, která zahrnuje 19 % území města.

Etnicky je obyvatelstvo smíšené. Zastoupeno je především etnikum Sukuma.

V roce 1858 stanul na kopci nad městem John Hanning Speke, který jako první Evropan spatřil Viktoriino jezero. Tento jeho břeh připadl Německu a jeho kolonii s názvem Německá východní Afrika. Roku 1890 zde Němci zbudovali malou osadu kterou pojmenovali Muansa, pravděpodobně tento název vznikl zkomolením slova Nyanza, které používali místní obyvatelé pro jezero. Systematická výstavba domů byla realizována v období od roku 1892. Na ústí řeky Boma také vznikal přístav. Na počátku 20. století zde vznikly i plantáže na pěstování bavlny. Postavena byla i meteorologická stanice, radiová stanice apod. Roku 1916 město dobyli britští vojáci. Od té doby byla Mwanza součástí britské kolonie.

V 20. letech 20. století zde bylo objeveno zlato a roku 1928 sem byla zavedena i železnice. Zlato umožnilo hospodářský vzestup a populační růst, nicméně v 70. letech 20. století byla jeho ložiska vytěžena, což vedlo k hospodářskému úpadku města. V závěru dekády bylo město poničeno během války se sousední Ugandou. Cílem byl střed města ale také přístav. Dne 1. dubna 1979 bombardoval libyjský letoun město, nicméně 20 svržených bomb zcela minulo cíl.

Na začátku 90. let minulého století došlo k oživené poté, co společnost Anglogold Ashanti objevila další ložiska zlata v blízkosti Mwanzy. V téže době také sloužilo jako základna pro distribuci humanitární pomoci pro válečnou zóny v nedaleké Rwandě a Burundi.

V roce 1996 se na Viktoriině jezeře potopila loď ve vzdálenosti 30 km od města, několik set cestujících utonulo.

Dramatický nárůst počtu obyvatel trvá i v 21. století. Zatímco roku 2002 zde žilo 385 810 obyvatel, v roce 2012 to bylo již 706 453 a do třetí dekády uvedeného století vstupovala Mwanza již s milionem lidí. Ve spolupráci s Evropskou unií byly v uvedeném desetiletí modernizovány místní trhy a autobusová stanice.

Město v roce 2017 vyhlásilo strategii rozvoje turistiky především v souvislosti s Viktoriiným jezerem.

Druhé největší město Tanzanie je ekonomickým centrem celé Jezerní oblasti. Stojí zde pivovar společnosti Tanzania Breweries.

Nejčastějším povoláním na březích Viktoriina jezera je rybaření. V regionu Mwanza se nejčastěji vyskytuje sladkovodní ryba Robalo nilský.

Významné je i v 21. století pěstování bavlny.

Město má také význam z hlediska toho, že je uzlem pro obchod se sousední Ugandou.

Z hlediska turistiky navštíví město přibližně 5000 turistů ročně.

Mezinárodní letiště Mwanza–Viktoriino jezero leží cca 10 km severovýchodně od města. Letadla přistávají na dráze, která vede kolmo nad jezero. Pravidelné jsou lety do Dar es Salaamu a dalších měst v rámci země i regionu, např. do Bukoby.

Z hlavního města Tanzanie, Dodomy, vede do Mwanzy železniční trať. Ta je ukončena v místním přístavu. Hlavní nádraží stojí na jižním okraji centra.

Na břehu jezera se také nacházejí dva přístav, severní pro cestující a náklad, jižní pro náklad (především pro ropu). Město má rovněž dvě autobusové stanice.

Ve městě existuje Tanzanská univerzita svatého Augustýna, která byla založena roku 2002.

Milionové město na břehu jezera s omezenými možnostmi odpadového hospodářství a kanalizace znečišťuje vody Viktoriina jezera. Město organizuje svoz odpadu ze všech městských částí, jeho jednotlivé složky nicméně nejsou recyklovány. V druhé dekádě 21. století bylo vyhlášeno místním ministerstvem za nejčistější město v Tanzanii.

Na ostrově Saanane jižně od města na jezeru se nachází přírodní rezervace.

V lokalitě Kitangiri se nachází velký fotbalový i atletický stadion.

• Tampere, Finsko
• Tifariti, Západní Sahara
• Würzburg, Německo (od roku 1965).