Michail Michajlovič Lisicyn byl pravoslavný kněz a vzdělávatel, který žil v letech 1862 až 1918. Narodil se v kněžské rodině v Rjazanské gubernii a před zahájením své služby absolvoval rozsáhlé teologické studium. Během své kariéry působil v různých farnostech po Ruském impériu, včetně oblastí na Kavkazu a Kubáni. Byl známý svou misijní činností, oddaností výuce náboženského práva a charitativní činností na podporu vojáků během první světové války. Jeho život skončil během revolučního násilí v oblasti Kubáně.
Život a působení


Po ukončení studií na Rjazanské teologické semináři působil Michail jako kněz na několika místech, včetně vesnice Katino. Byl známý svou katechetickou činností a snahou bojovat proti herezím. Později se přestěhoval do Stavropolského a Kubánského kraje, kde působil jako učitel náboženského práva. Během první světové války aktivně podporoval armádu poskytováním oblečení a hygienických potřeb zraněným vojákům.
Smrt a mučednictví

Během občanských nepokojů v roce 1918 ve vesnici Ust-Labinskaja Michail odmítl uprchnout, i když byl varován před hrozícím nebezpečím. Zůstal ve svém domě a byl následně zatčen bolševickými silami. Byl zabit během revolučního násilí, které oblast zasáhlo. Jeho smrt byla později zdokumentována komisemi vyšetřujícími zločiny proti církvi, které zaznamenaly jeho odmítnutí opustit své místo.
Uctívání

Ruská pravoslavná církev ho uznává jako svatého a hieromučedníka. Je připomínán 26. února a je zahrnut do Sboru nových mučedníků a vyznavačů Ruské církve. Jeho památka je uchovávána prostřednictvím pamětních desek a jeho pohřebního místa poblíž místa, kde působil v Ust-Labinské.
