Melánie Starší byla bohatá římská aristokratka, která se stala významnou postavou v raném křesťanském asketickém hnutí. Narodila se v Hispánii kolem roku 350 a nakonec se vzdala svého obrovského bohatství, aby žila životem oddanosti. Cestovala do Egypta, aby podpořila mnichy v Nitrijské poušti, a později se usadila v Jeruzalémě. Jako oddaná následovnice Origena založila na Olivetské hoře klášterní komunity, včetně dvojitého kláštera, který sdílel jak mniši, tak jeptišky.
Život a asketismus

Po smrti svého manžela a dvou synů se Melánie přeměnila z života imperiálního luxusu v život náboženské služby. Svými rozsáhlými prostředky pomáhala pronásledovaným mnichům v Palestině a Egyptě. Její oddanost asketismu, který považovala za nezbytný pro spásu, ji vedla k založení náboženských domů v Jeruzalémě. Během svých cest zůstala významnou duchovní mentorkou pro osobnosti jako Evagrius Pontský.
Uctívání a odkaz

Melánie je uznávána jako svatá v katolické, anglikánské a ortodoxní tradici. Její vliv se rozšířil i na její vnučku Melánii Mladší, která také vstoupila do náboženského života. Je připomínána 26. ledna a v anglikánské tradici se její svátek slaví také 8. června. Její odkaz přetrvává díky její roli v raném klášterství a jejím kontaktům s vlivnými theology jako Jeronym a Augustin.
