Maslenica je východoslovanský náboženský a lidový svátek, který označuje poslední týden před velkým půstem, tedy osmý týden před pravoslavnými Velikonocemi. Jeho datum se každý rok mění spolu s datem Velikonoc a odpovídá západokřesťanskému karnevalu. Svátek si v rituálech zachovává několik prvků slovanské mytologie. Mezi jeho tradiční atributy patří figurína, jízda na saních, veselí a zvláštní pokrmy, jako jsou palačinky blini, pirohy a tvarohové koláčky syrniki.
Zvyky a tradice



Tento týden byl poslední příležitostí před půstem zapojit se do společenských aktivit, jako jsou zábavy, hudba a tanec, které se nehodí do modlitebního období, jež následuje. V mnoha oblastech měl každý den vlastní program, od stavby a pálení slaměné figuríny až po návštěvy příbuzných z manželské strany a venkovní hry. Na Ukrajině se týden nazýval také Ženský týden a muži humorně plnili přání žen. Archeologické nálezy z 2. století n. l. naznačují, že tento svátek může patřit mezi nejstarší dochované slovanské slavnosti.
Odpustková neděle



Poslední den týdne, známý jako Odpustková neděle, je dnem, kdy si příbuzní a přátelé vzájemně odpouštějí, často s drobnými dárky. Figurína se obvykle na závěr oslav spaluje na ohni. Odpustková neděle se také nazývá Tvarohová neděle, neboť je to poslední den, kdy se před Velikonocemi smějí jíst mléčné výrobky. Následující den, Čistý pondělí, začíná velký půst s čistým štítem.
Moderní oslavy


Velké veřejné oslavy upadaly po ruské revoluci a za sovětského státního ateismu, avšak v 60. a 70. letech se vrátily a po perestrojce se staly běžnějšími. Moskva od roku 2002 pořádá každoroční festival v blízkosti Rudého náměstí. Mnohé země s komunitami ruských přistěhovalců svátek rovněž slaví, často v jediném dni, který nemusí odpovídat náboženskému datu.
