Maria Tereza Scandola byla italská misionářská sestra z řádu Comboniho misionářek, která žila v letech 1849–1903. Narodila se v Boscu Chiesanuova a stala se druhou členkou náboženského řádu založeného Danielem Combonim, aby podpořil jeho evangelizační úsilí ve střední Africe. Po vstupu do noviciátu ve Veroně cestovala do Afriky jako jedna z prvních Evropanek, které v této oblasti působily. Svůj život věnovala duchovnímu a vzdělávacímu rozvoji dětí v dnešním Jižním Súdánu.
Život a poslání

Po setkání s Danielem Combonim vstoupila Scandola do jeho nově založeného institutu, aby pomohla naplnit jeho vizi pro ženské misionářky. Do Afriky cestovala v roce 1872 a zaměřila se na výuku a podporu dětí v Anglo-Egyptském Súdánu. V roce 1903 se přestěhovala do Lulu u Bílého Nilu, aby začala nové působení, kde studovala místní jazyk Shilluk, aby lépe sloužila místní komunitě.
Úmrtí a uctívání
Scandola zemřela v Lulu v roce 1903 a obětovala svůj život pro kolegu, misionářského kněze. Její proces blahořečení byl přenesen do veronské diecéze, kde byla nakonec prohlášena za služebnici Boží. V roce 2014 ji papež František uznal za hrdinskou ctnost a udělil jí titul ctihodná. Církev vyšetřuje zázrak připisovaný její přímluvě.
