Marcellus byl prvním arcibiskupem ambrenským, funkci vykonával od roku 771 až do své smrti v roce 810. V době vlády Karla Velikého se věnoval obnově své diecéze poškozené nájezdy Maurů v Provence. Je uznáván jako misionář, který cestoval do Saska, aby obrátil pohany ke křesťanství, a působil jako diplomat pro franského krále, dokonce se podílel na mírových jednáních s Byzantskou říší.
Život a služba
Jako nástupce svatého Alfonse spravoval diecézi silně zasaženou regionálními konflikty. Zúčastnil se významných církevních shromáždění, včetně koncilu v Narbonne v roce 788 a koncilu ve Frankfurtu v roce 794. Na těchto setkáních on a další biskupové usilovali o obnovení metropolitního statusu svých sídel. Podílel se také na vysvěcení opatství Aniane v roce 804 za pontifikátu papeže Lva III.
Uctívání
Marcellus je uctíván jako světec v římskokatolické církvi. Je vzpomínán lokálně v arcidiecézi ambrenské, kde ho středověké diptychy řadí mezi svaté. Přestože specifické svátky nejsou zaznamenány v dostupných historických dokumentech, jeho status svatého je potvrzen místní církevní tradicí.