Let Japan Airlines 123 byl pravidelný vnitrostátní osobní let z Tokia do Ósaky. Večer 12. srpna 1985 došlo u jeho letounu Boeing 747 dvanáct minut po startu k vážnému selhání konstrukce a explozivní dekompresi. Letoun pak 32 minut létal s minimální kontrolou, než se zřítil poblíž hory Takamagahara, přibližně 100 kilometrů od Tokia. Z 524 osob na palubě přežily pouze čtyři, čímž se stala nejsmrtonosnější nehodou jediného letadla v dějinách letectví a nejsmrtonosnějším leteckým incidentem v Japonsku.
Pozadí letounu






Letoun Boeing 747SR-46 s registrací JA8119, který byl zapojen do nehody, byl dodán společnosti Japan Air Lines v roce 1974 a do nehody měl nalétáno přibližně 25 000 letových hodin. V červnu 1978, když létal na jiné lince na stejné trase, při přistání na letišti Itami silně poskočil a utrpěl závažný zásah ocasem o dráhu. Zadní tlakový přepážka praskla a poškození opravili technici společnosti Boeing, než se letoun vrátil do provozu. Od té doby před nehodou nalétal ještě zhruba 8 830 hodin.
Příčina a vyšetřování






Japonská komise pro vyšetřování leteckých nehod, které pomáhala Národní rada pro bezpečnost v dopravě Spojených států, dospěla k závěru, že selhání konstrukce vzniklo kvůli vadné opravě provedené po zásahu ocasem v roce 1978. Když tato oprava povolila, rychlá dekomprese utrhla velkou část ocasní části a zničila všechny hydraulické systémy a řídicí plochy, takže posádka nemohla letoun ovládat. Vyšetřování bylo uzavřeno v roce 1987 a tři členové letové posádky v kabině byli posmrtně oceněni cenou Polaris.
