Konstantin Bogomolov (narozen 23. července 1975) je ruský divadelní režisér, básník a herec. Působil jako umělecký šéf divadla na Malé Bronnaji a je synem filmového kritika Jurije Bogomolova. Jeho tvorba zahrnuje režii na jevišti, poezii a televizi, a byl oceněn Zlatou maskou.
Poezie a raná tvorba

Bogomolovovy básně byly poprvé otištěny v roce 1990 v literárním časopise My a ve sbírce poezie Sedmnáctá ozvěna, poté v roce 1995 v almanachu Babylon. V roce 2019 se jeho kniha Tak promluvil Bogomolov dostala do užšího výběru Ceny Andreje Bělyje v kategorii poezie.
Režijní kariéra
Bogomolov studoval u Andreje Goncarova na Ruském institutu divadelního umění. Až do roku 2013 působil jako asistent uměleckého šéfa Moskevského uměleckého divadla Čechova a v roce 2014 nastoupil do Lenkomu jako stálý režisér. V červnu 2019 se ujal funkce uměleckého šéfa Moskevského dramatického divadla na Malé Bronnaji. Téhož roku také režíroval televizní seriál Zlatokopky.
Veřejná prohlášení
V únoru 2021 zveřejnil Bogomolov v deníku Novaja Gazeta manifest nazvaný Únos Evropy 2.0. V něm kritizoval to, co nazval Novou etikou, tvrdil, že Evropa čelí etické krizi, a vyzýval Rusko, aby přestalo klást důraz na evropské hodnoty. Manifest polarizoval ruskou veřejnost.
