Konfiskace (z latinského confiscatio) označuje na rozdíl od vyvlastnění zabavení majetku bez náhrady.
Příklady konfiskace
- v právním státě:
- za, dnes už v českých končinách výjimečných poměrů ještě nevzniklého právního státu, v dobách převratů, ozbrojených konfliktů, v právním vakuu před nimi a po nich, jako např.:
- pobělohorské konfiskace po porážce českého stavovského povstání
- v poválečné ČSR: „12/1945 Sb. Dekret presidenta republiky ze dne 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa“ (z dnešního hlediska proti principům právního státu pro uplatnění kolektivní viny).
- v diktaturách, totalitách:
- Konfiskace v totalitních státech. Lidem nebo skupinám, označeným za nepřátele je zabavován majetek. Takto postižení jsou zpravidla zbavováni i dalších práv, pokud ještě existují – taktika „rozděl a panuj“ je režimem uplatňována k drobení společnosti na „méně bezprávné“ a „více bezprávné“.
- V sovětském bloku, tzv. socialistiském táboře, probíhala konfiskace tzv. znárodněním.
