Jurij II. Vladimírský byl 13. století vládnoucí velkovévoda vladimirsko-suzdalský v době mongolské invaze. Narodil se v Suzdalu v roce 1188 jako syn Vsevoloda III. a po svém bratrovi Konstantinovi usedl na trůn. Proslavil se založením pevnosti Nižní Novgorod v roce 1221, aby zabezpečil strategické obchodní cesty. Jeho vláda skončila během zničující mongolské invaze, kdy padl v bitvě u řeky Sit v roce 1238.
Život a vláda

Po období bojů o nástupnictví se svým bratrem se Jurij II. vrátil k moci v roce 1218. Vedl aktivní zahraniční politiku, prováděl četné vojenské kampaně s cílem rozšířit svůj vliv a zabezpečit hranice proti Volžským Bulharům a Mordvinům. V kronikách je zaznamenán pro svou zbožnost a milosrdenství. Jeho vedení čelilo největší výzvě, když vojska Batu chána zahájila invazi, což vedlo k pádu Vladimiru a jeho vlastní smrti v bitvě.
Uctívání a odkaz
Ruská pravoslavná církev Jurije II. kanonizovala jako spravedlivého knížete v roce 1645. Je vzpomínán jako zbožný vládce, který podporoval stavbu katedrál a klášterů. Jeho ostatky byly nakonec přeneseny do Zesupení katedrály ve Vladimiru. Je uctíván jako světec, s připomínkou svátku 4. března.
