Johann Sebastian Bach (1685–1750) byl německý skladatel a hudebník pozdního baroka. Plodně tvořil pro mnoho nástrojů a forem, včetně orchestrálních, sólových, klávesových, varhanních a sborových děl. Proslul svým mistrovským ovládnutím kontrapunktu a je obecně považován za jednoho z největších skladatelů v dějinách západní hudby.
Raný život a vzdělání









Bach se narodil v roce 1685 v Eisenachu jako nejmladší z osmi dětí místního městského hudebníka. Oba rodiče zemřeli, když mu bylo asi deset let, a poté žil u svého nejstaršího bratra, varhaníka v Ohrdrufu. Tam studoval díla mnoha německých, francouzských a italských skladatelů. Později pokračoval ve vzdělání na škole v Lüneburgu, kde zpíval ve sboru a měl přístup k rozsáhlé hudební knihovně.
Kariéra a pozdější sláva








Bach působil jako kostelní a dvorní hudebník v několika thüringských městech, než se v roce 1723 stal ředitelem kostelní hudby v Lipsku, kde zajišťoval hudbu ve čtyřech luteránských kostelích a jedné škole. Zemřel v roce 1750. Jeho hudba byla na několik desetiletí z velké části zapomenuta, ale oživena byla v devatenáctém století, kdy provedení Matoušových pašijí Felixem Mendelssohnem v roce 1829 pomohlo odstartovat Bachovo znovuobjevení.
