Jodometrie je princip odměrného stanovení založený na redukci jodu na jodid v neutrálním prostředí. Použití této titrační metody v analytické chemii vychází z faktu, že thiosíranový anion stechiometricky reaguje s jodem, redukuje ho na jodid a sám je oxidován na tetrathionan:
- 2 S2O 2-
3 (aq) + I2 (aq) → S4O 2-
6 (aq) + 2 I− (aq)
Reduktometrie
Přidá se nadbytek I−, uvolní se ekvivalentní množství jodu a ten se stanoví titrací Na2S2O3. Hodnoty potenciálu závisejí na H+ (přesněji: H3O+) iontech. Jako indikátor se používá škrobový maz – specifický indikátor (škrob vytváří specificky s jodem modrý klathrátový komplex). Stanovit můžeme: Cl2, Br2, ClO−, BrO−, IO−, BrO -
3, IO -
3, Cr2O 2-
7, MnO -
4, O 2-
2, Cu2+, Fe3+ aj. Dále je založena na oxidaci jodidu v kyselém prostředí na jod:
Oxidimetrie
Přímá titrace jodu. Stanovují se látky, jejichž potenciál je dostatečně nižší. Stanovit můžeme: As3+, Sb3+, Sn2+, S2O 2-
3, S2−
Základní látky: resublimovaný jod, As2O3
Příprava odměrného roztoku Na2S2O3
K přípravě se používá Na2S2O3·5H2O. Tento roztok se ve vodném prostředí při nepatrném okyselení rozkládá, je nutno přidat Na2CO3; dalším důvodem pro přidání Na2CO3 je zabránění nepřesnosti stanovení, způsobované oxidací titrovaného roztoku vzdušným kyslíkem: vznikající oxid uhličitý je těžší než vzduch.
Stanovení přesné koncentrace odměrného roztoku
Stanovuje se na K2Cr2O7. Nejprve se převede na odpovídající množství jodu:
- K2Cr2O7 + 14 HCl + 6 KI → 3 I2 + 8 KCl + 2 CrCl3 + 7 H2O
Vzniklý jod se titruje thiosíranem na škrobový maz:
- 2 NaS2O3 + I2 → Na2S4O6 + 2 NaI
Příprava odměrného roztoku jodu
Protože je jod ve vodě málo rozpustný, přidává se jodid draselný, který pomáhá rozpustit jod a také zabraňuje nepřesnosti při titraci, která by byla způsobena těkavostí jodu. Vzniká totiž netěkavý trijodid (KI3).
Stanovení přesné koncentrace jodu
Používá se standardní odměrný roztok thiosíranu na indikátor škrobový maz.
