Joaquim Barbosa je bývalý soudce Nejvyššího spolkového soudu Brazílie. V letech 2012 až 2014 byl předsedou soudu, označovaným také jako nejvyšší soudce. Narodil se roku 1954, studoval práva na Univerzitě v Brasílii a později získal magisterský a doktorský titul na Univerzitě Panthéon-Assas. V roce 2013 jej časopis Time zařadil mezi sto nejvlivnějších osobností světa.
Rané kariéra

Barbosa zahájil pracovní život v brazilské diplomatické službě Itamaraty jako úředník kanceláře, přičemž jeho první působiště bylo v Helsinkách ve Finsku. Později se stal členem Federální veřejné prokuratury a docentem na Státní univerzitě v Riu de Janeiru. Působil také jako hostující badatel na Columbia Law School v New Yorku a na Právnické fakultě UCLA. Plynule ovládal francouzštinu, španělštinu, angličtinu a němčinu.
Nejvyšší spolkový soud

Prezident Luiz Inácio Lula da Silva jmenoval Barbosu do Nejvyššího spolkového soudu v roce 2003. Byl soudcem zpravodajem v trestní věci číslo 470, známé jako aféra Mensalão, významný soudní proces s politickou korupcí. Funkci úřadujícího předsedy soudu převzal v listopadu 2012. V roce 2018 vstoupil do Brazilské socialistické strany v souvislosti s případnou kandidaturou na prezidenta, nakonec se však kandidátem stát nerozhodl.
