Jan z Bergama byl sedmý století italský církevní hodnostář, který působil jako první doložený biskup v Bergamu. Během svého působení se zúčastnil milánského koncilu v roce 679, kde podepsal vyznání víry. Působil v době monotelitismu a usiloval o christianizaci Lombardů. Historické záznamy, včetně korespondence s králem Cunipertem, naznačují, že byl významnou postavou jak v teologických, tak v praktických záležitostech své doby.
Život a dílo

Jako vůdce v Bergamu obnovil starobylou baziliku svatého Vincenta k jejímu správnému liturgickému užívání. Historik Pavel Diakon jej popsal jako muže mimořádné svatosti. Jeho vliv se rozšiřoval i na lombardskou královskou rodinu prostřednictvím písemných výměn týkajících se náboženských a administrativních záležitostí.
Mučednictví a uctívání

Zemřel jako mučedník během vzpoury vedené Alachisem. Jeho ostatky byly znovuobjeveny v roce 1291 při rekonstrukci katedrály svatého Alexandra v Bergamu. Je uctíván jako světec v katolické tradici a jeho svátek se připomíná 15. ledna.
