Jacques Bonnaud byl jezuitský kněz a teolog narozený v Saint-Domingue v roce 1740. V mládí se přestěhoval do Francie, kde se stal významným akademikem, a možná prvním člověkem haitského původu, který získal profesuru v Evropě. Během své kariéry se zapojil do různých teologických debat a zastával několik církevních funkcí, včetně vikáře generála. Jeho život skončil během Francouzské revoluce, kdy byl zabit v Paříži během zářijových masakrů roku 1792.
Život a dílo
Po vstupu do Tovarstva Ježíšova v roce 1758 studoval Bonnaud teologii a právo v Paříži a Jižních Nizozemích. Zastával několik významných funkcí, jako například vikáře generála pro arcibiskupa v Embrun a později v Lyonu. Byl aktivním spisovatelem, psal letáky na obranu katolické církve a debatoval o náboženských otázkách, včetně legitimity některých papežských dokumentů a práv protestantů.
Úmrtí a uctívání
Během období teroru Bonnaud odmítl podepsat Civilní ústavu duchovenstva. Byl uvězněn v karmelitánské věznici, kde byl v září 1792 zabit davem. Je uctíván jako mučedník pro svou věrnost církvi. Papež Pius XI ho blahořečil v roce 1926, čímž se stal jediným blahořečeným člověkem afrického původu ze Severní Ameriky.