Józef Bilczewski byl polský římskokatolický arcibiskup, který vedl arcidiecézi lvovskou od roku 1900 až do své smrti v roce 1923. Byl vysoce vzdělaným učencem s doktorskými tituly z teologie a studoval dogmatiku v několika evropských městech. Během svého působení byl uznáván pro svou rozsáhlou pastorační práci, která zahrnovala zahájení výstavby stovek kostelů a poskytování životně důležité pomoci uprchlíkům a chudým během první světové války. Jeho snahy o zprostředkování v regionálních konfliktech a jeho podpora potřebným mu získaly značnou úctu mezi různými společenskými a náboženskými skupinami.
Život a působení
Bilczewski se narodil ve Wilamowicích a absolvoval pokročilé teologické studium ve Vídni, Římě a Paříži. Po působení jako profesor dogmatiky byl jmenován arcibiskupem papežem Lvem XIII. Hluboce se zapojil do sociální péče, organizoval potravinové zásoby pro lidi postižené válkou a pomáhal bezdomovcům. Jeho působnost se rozšiřovala i do politické sféry, kde byl členem Galicijského a Lodoměřského zemského sněmu a Rakouské panské sněmovny.
Svatost a uctívání
Po jeho smrti bylo v roce 1944 zahájeno jeho procesu svatozprohlášení. Byl prohlášen za ctihodného v roce 1997 a po ověření zázračného uzdravení ho blahořečil papež Jan Pavel II v roce 2001. Později ho svatořečil papež Benedikt XVI v roce 2005. Je připomínán 20. března a je uctíván jak v katolické, tak v pravoslavné tradici.