Henoch byl biblický patriarcha a syn Jaredův, který žil v době před Velkou potopou. Kniha Genesis uvádí, že se dožil 365 let a odlišuje se od ostatních postav před potopou tím, že „chodil s Bohem“. Namísto přirozené smrti je zaznamenáno, že si ho Bůh vzal, což je pasáž často interpretovaná jako vstup do nebe zaživa. Je otcem Metušelacha a je zmiňován v několika knihách Nového zákona, včetně evangelií a listů.
Tradice a spisy
Různé starověké texty mu jsou připisovány, včetně Kniha Henochova, která podrobně popisuje jeho nebeské zážitky. V těchto zprávách je někdy popisován jako strážce nebeských pokladů nebo písař soudu. Některé ezoterické tradice ho dokonce ztotožňují s andělem Metatronem, což naznačuje, že slouží jako božský komunikátor. Je také uznáván v rabínské literatuře jako spravedlivá postava a velký písař.
Uctívání
Henoch je uctíván jako svatý v katolické, východní ortodoxní a orientální ortodoxní tradici. Jeho život a jedinečný odchod ze světa smrtelníků slouží jako významný bod víry pro mnoho věřících. Zůstává klíčovou postavou jak v židovském, tak v křesťanském myšlení díky jeho přímému vztahu s Bohem a jeho roli v dávné posvátné literatuře.