Hamal (Alfa Arietis, α Ari, α Arietis) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Berana. Je to vyvinutý oranžový obr spektrální třídy K2 III Ca−1 se zdánlivou hvězdnou velikostí 2,00m, takže je dobře viditelný pouhým okem. Od Slunce je vzdálen přibližně 65,8 světelného roku (20,2 parseku). U Hamalu byla oznámena exoplaneta Alfa Arietis b, kterou NASA Exoplanet Archive vede jako potvrzenou.
Pojmenování
Označení Alfa Arietis je Bayerovo označení hvězdy; její Flamsteedovo označení je 13 Arietis. Vlastní jméno Hamal pochází z arabského výrazu رأس الحمل (rās al-ḥamal, „hlava berana“). Mezinárodní astronomická unie jméno Hamal standardizovala pro α Arietis v roce 2016.
Pro Hamal se v minulosti používalo také jméno El Nath či Alnath, odvozené z arabského výrazu pro trkání rohy. Toto jméno se však v současné astronomické nomenklatuře vztahuje na Betu Tauri.
Vlastnosti
Spektrální třída K2 III Ca−1 řadí Hamal mezi vyvinuté oranžové obry. Třída svítivosti III značí, že hvězda opustila hlavní posloupnost po vyčerpání vodíku ve svém jádře. Modely hvězdného vývoje jí s pravděpodobností 78 % přiřazují fázi vývoje na větvi červených obrů (RGB). Přípona Ca−1 vyjadřuje, že čáry vápníku v jejím spektru jsou slabší než u běžné hvězdy stejného typu.
Interferometrická měření pomocí Navy Precision Optical Interferometeru dávají Hamalu poloměr (15,19±0,10)násobku poloměru Slunce, efektivní teplotu (4 373±8) K a svítivost (76,2±0,8)násobku svítivosti Slunce. Oranžové zbarvení hvězdy je důsledkem nižší povrchové teploty ve srovnání se Sluncem. Asteroseismická analýza pozorování družice TESS z roku 2026 odhadla hmotnost na (1,43±0,08)násobku hmotnosti Slunce. Modelový odhad stáří činí (3,4±1,9) miliardy let.
Hodnota metalicity [Fe/H] = −0,214 znamená, že poměr zastoupení železa k vodíku je asi 61 % sluneční hodnoty. Projekční rotační rychlost v sin i dosahuje 3,44 km/s; skutečná rovníková rychlost závisí na neznámém sklonu rotační osy.
Proměnnost a oscilace
Hamal je veden jako podezřelá proměnná hvězda s malou amplitudou změn jasnosti. Spektroskopická měření odhalila nízkoamplitudové oscilace s periodami přibližně 0,571 a 0,190 dne. Pozorování TESS potvrdila oscilace podobné slunečním; frekvence maximálního výkonu činí (22,06±1,10) μHz. Z těchto oscilací a interferometricky změřeného poloměru byl odvozen současný odhad hmotnosti hvězdy.
Planetární soustava
Změny radiální rychlosti Hamalu byly v letech 2003–2010 sledovány na observatoři Bohyunsan v Jižní Koreji. V roce 2011 byla na jejich základě oznámena planeta Alfa Arietis b. Databáze NASA Exoplanet Archive ji vede jako potvrzenou exoplanetu objevenou metodou radiálních rychlostí.
Planeta oběhne hvězdu za (380,8±0,3) dne po výstředné dráze s excentricitou 0,25±0,03. Její minimální hmotnost M sin i činí (1,8±0,2)násobku hmotnosti Jupiteru a velká poloosa dráhy přibližně 1,2 AU. Z těchto parametrů vychází vzdálenost planety v periastru přibližně 0,9 AU a v apastru 1,5 AU.
| Planeta | Minimální hmotnost M sin i (MJ) |
Velká poloosa (AU) |
Oběžná doba (dny) |
Excentricita |
|---|---|---|---|---|
| b | 1,8±0,2 | 1,2 | 380,8±0,3 | 0,25±0,03 |
Historický význam
V důsledku precese zemské osy se poloha jarního bodu vůči hvězdám pomalu mění. Přibližně mezi lety 2000 a 100 př. n. l. ležel jarní bod v souhvězdí Berana nedaleko Hamalu; později se přesunul do souhvězdí Ryb.
