Giuseppe Moscati byl italský lékař, výzkumník a univerzitní profesor, který žil v Neapoli a Beneventu na konci 19. a na počátku 20. století. Narodil se v roce 1880 do šlechtické rodiny a jeho zájem o medicínu byl podnícen péčí o jeho bratra po vážné nehodě. Stal se průkopníkem v oblasti endokrinologie a biochemie, zejména zavedl insulinovou terapii do Itálie. Byl uznáván pro svou vědeckou odbornost i hlubokou náboženskou oddanost a později ho katolická církev svatořečila.
Vědecká práce
Jako profesor a výzkumník přispěl Moscati významně k fyziologické chemii. Byl průkopníkem v moderní diabetologii díky svému včasnému zavedení insulinové léčby. Jeho výzkum se také zaměřil na renální patologie, konkrétně využíval světelnou mikroskopii k rozlišení mezi různými typy ledvinových syndromů. Během epidemie cholery v Neapoli v roce 1911 sloužil městu tím, že zkoumal původ nemoci a poskytoval doporučení pro veřejné zdraví.
Život a víra
Moscati vnímal svou lékařskou praxi jako formu náboženské služby. Byl známý svými humanitárními snahami, jako bylo úspěšné řízení evakuace nemocnice poblíž hory Vesuv v roce 1906 během její erupce. Jeho duchovní život byl hluboce propojen s jeho prací, což se projevilo křížem, který umístil do pitárny ústavu, který řídil. Zemřel v Neapoli v roce 1927.
Uctívání
Katolická církev ho svatořečila v roce 1987. Je připomínán svátkem 21. dubna. Jeho památka je uctívána prostřednictvím různých míst, včetně sochy v beneventské katedrále a jeho hrobu, který se nachází v kostele Gesù Nuovo.