Gerard ter Borch, také Terburg nebo Terborch (1617, Zwolle – 8. prosince 1681, Deventer) byl nizozemský malíř žánrových scén a portrétů.
Život
První vzdělání v kresbě získal u svého otce, Gerarda ter Borch staršího, který jeho první kresby pečlivě uchovával. Roku 1632 byl v Amsterodamu, roku 1633 v Haarlemu, kde se učil u krajináře Pietera de Molyna. O dva roky později už získal mistrovské oprávnění a mohl své obrazy signovat. Ještě téhož roku 1635 odjel do Londýna, kde jeho strýc pracoval jako mědirytec a kde se setkal s A. van Dyckem. Roku 1636 po krátkém pobytu ve Zwolle se vydal do Itálie a Španělska, kde portrétoval krále Filipa IV. a seznámil se s tvorbou Diega Velázqueze. Od roku 1640 pracoval opět v Amsterodamu, kde měl velký úspěch jako portrétista v nejvyšších kruzích.
Roku 1646 ho nizozemský vyslanec Adriaen Paauw požádal, aby ho doprovázel do Münsteru, kde se sjednávala mírová smlouva mezi Nizozemskem a Španělskem. Ter Borch tam portrétoval různé diplomaty a španělský vyslanec hrabě Peñeranda ho pozval, aby zachytil slavnostní podpis dohody. Slavný obraz, na němž je přes 80 postav, není pro Ter Borcha právě typický a je vystaven v amsterodamském Rijksmuseu. V témže roce se vrátil do Nizozemska, kde působil v různých městech a věnoval se hlavně žánrovému malířství. Roku 1654 se oženil a usadil v Deventeru a od roku 1660 maloval opět hlavně portréty. Forma těchto portrétů ovlivnila později Jana Vermeera.
Galerie
