Emanuele Stablum byl italský lékař a kněz patřící ke Společnosti Nejsvětějšího Srdce. Narodil se v roce 1895 v Terzolas a svůj život zasvětil jak náboženské službě, tak lékařské praxi. Po dobu patnácti let působil jako ředitel Institutu pro dermatologii v Římě. Během druhé světové války využil své lékařské pozice k ochraně mnoha uprchlíků před nacistickými represáliemi, což mu vyneslo mezinárodní uznání za jeho humanitární úsilí.
Život a služba

Po vstupu do svého řádu v patnácti letech studoval Stablum medicínu na pokyn svých nadřízených. Promoval v roce 1930 a řídil specializovanou nemocnici v Římě. Kromě svých lékařských povinností zastával významné funkce ve svém řádu, včetně generálního asistenta a později generálního vikáře. Zemřel v Římě v roce 1950 ve věku 55 let.
Hrdinství za války

Během nacistické okupace Itálie Stablum využíval svou nemocnici k ukrytí přibližně stopy uprchlíků. Aby ochránil kolem padesáti židovských osob před odhalením, maskoval je jako pacienty s kožními chorobami nanesením barevných krémů na tělo. Tato chytrá metoda umožnila mnoha lidem vyhnout se zajetí okupujícími silami během konfliktu.
Uctívání a ocenění
Stát Izrael a Jad Vašem ho uznaly jako Spravedlivého mezi národy v roce 2001. V rámci katolické církve papež František prohlásil v roce 2021 za ctihodného poté, co uznal jeho hrdinské ctnosti. Jeho odkaz je také uchováván prostřednictvím různých institucí a ulic pojmenovaných na jeho počest v Itálii a Demokratické republice Kongo.
