Deodatus Aribert byl františkánský kněz a misionář z Akvitánie, který žil ve 14. století. Po vstupu do františkánského řádu v mladém věku se zúčastnil misie do Bosny, kterou vyžádal papež Řehoř XI. Po úspěšné misijní činnosti v této oblasti byl vyslán do Svaté země. Během působení v klášteře Svatého Vykupitele na hoře Sion pokračoval v úsilí šířit křesťanskou víru a nakonec zemřel mučednickou smrtí v Jeruzalémě.
Život a poslání
V roce 1372 byl Deodatus jedním z šedesáti františkánů vyslaných do Bosny, aby obrátil bogomily. Tato mise trvala přibližně dvanáct let a vedla k mnoha konverzím. Později, společně se svým společníkem Nikolou Tavelićem, cestoval do Jeruzaléma. Pokoušejíc se otevřeně kázat muslimům, se skupina obrátila na místního soudce s žádostí o povolení kázat v Omarově mešitě nebo ve Skalním dómu. Tato akce vyvolala veřejné pobouření, které vedlo k jejich zatčení a následné popravě.
Smrt a uctívání
Deodatus byl umučen v Jeruzalémě 14. listopadu 1391, když byl sťat a jeho tělo bylo roztrháno a spáleno u Jafské brány. Přestože bylo jeho svatořečení zdrženo kvůli otázkám ohledně okolností jeho mučednictví, byl blahořečen v roce 1889. Oficiálně byl svatořečen papežem Pavlem VI. v roce 1970. Katolická církev si ho připomíná 14. listopadu.