Cyril II. Alexandrijský byl 67. patriarchou stolce svatého Marka a vůdcem koptské ortodoxní církve v průběhu jedenáctého století. Narodil se v Egyptě kolem roku 1050 a působil v období významných politických a náboženských změn. Během svého působení přesunul sídlo patriarchátu z Alexandrie do Visící kostely v Káhiře, aby bylo blíže administrativnímu centru Fatimidského chalífátu. Jeho vedení bylo poznamenáno vnitřními spory a složitými diplomatickými vztahy s Etiopií.
Vůdcovství a spory
Jeho jmenování patriarchou bylo zpochybněno čtyřiceti sedmi biskupy, kteří usilovali o jeho sesazení s pomocí místního správce sadů. Podle hagiografických zpráv Cyril II. před správcem učinil projev pokory, což údajně vedlo k tomu, že jej guvernér v hněvu nechal popravit. Tato událost měla údajně usmířit rozkolísané duchovenstvo s papežem. Kromě toho čelil tlaku od vezíra Badra al-Džamálího ohledně jmenování etiopského Abuny, což vedlo k významnému napětí mezi Egyptem a Etiopií.
Odkaz a smrt
Cyril II. je vzpomínán jako světec v rámci orientálních ortodoxních tradic. Jeho přesunutí sídla patriarchátu do Káhiry významně změnilo administrativní uspořádání církve. Zemřel v Egyptě 6. června 1092 po vládě, která se musela vyrovnat s tlakem jak místních politických autorit, tak mezinárodních církevních povinností.