Claudio Granzotto byl italský sochař a františkánský mnich narozený v roce 1900 v Santa Lucia di Piave. Po službě v armědě během první světové války studoval na Akademii výtvarných umění v Benátkách, kde se rozvinul jeho talent pro náboženskou sochařskou tvorbu. V roce 1933 vstoupil do Řádu menších bratří, přijav jméno Claudio. Žil životem kombinujícím kontemplativní modlitbu s uměleckou tvorbou, využívaje své sochy k vyjádření své víry a šíření evangelia. Zemřel v roce 1947 v Chiampu po boji s nádorem na mozku.
Život a dílo
Vychován v hluboce věřící rolnické rodině byl Granzottův umělecký směr formován jeho náboženským povoláním. Zaměřil svou tvůrčí energii na ztvárnění Ježíše Krista a různých svatých. Jeho díla sloužila jako duchovní prostředek, určený k předávání náboženské pravdy. Žil jako vysvěcený řeholník v Padově, kde vyvažoval své povinnosti s tichou meditací a úctou k Nejsvětší svátosti. Svůj tělesný trápivý stav během poslední nemoci vnímal jako způsob, jak napodobovat Umučení.
Uctívání
Katolická církev uznala jeho svatost prostřednictvím formálního procesu, který započal za pontifikátu Jana Pavla I. Papež Jan Pavel II. ho prohlásil za ctihodného v roce 1989 a později byl blahořečen v roce 1994 po potvrzení zázraku spočívajícím v uzdravení dítěte. Je uctíván jako blahoslavený, s liturgickým svátkem oslavovaným 2. září.
