Charles Gore byl významný anglikánský teolog a biskup, který žil v letech 1853 až 1932. Narodil se ve Wimbledonu a zastával několik důležitých církevních funkcí, působil jako biskup worcesterský, birminghamský a nakonec oxfordský. Je široce uznáván pro své úsilí o harmonizaci tradiční křesťanské víry s moderními vědeckými poznatky a biblickou kritikou. Během své kariéry zůstal oddaný katolické interpretaci svátostí a víry, a zároveň se hluboce zapojoval do sociální aktivity a mnišského života.
Teologické dílo
Jako ředitel Pusey House se Gore snažil překonat propast mezi náboženskou autoritou a vyvírajícím se vědeckým poznáním své doby. Redigoval vlivnou sbírku esejů s názvem Lux Mundi, která si kladla za cíl sladit křesťanské vyznání s moderními historickými a vědeckými poznatky. Jeho spisy obhajovaly apoštolskou sukcesi a anglikánské svátosti, čímž pomohl posunout hnutí vysoké církve směrem k modernější perspektivě.
Církevní kariéra
Goreovo vůdcovství se projevilo v založení mnišské komunity Znovvzkříšení a v spoluzaložení Křesťanské sociální unie s cílem podpořit sociální akci. Jeho vysoké postavení v Církvi anglikánské ho vedlo k tomu, že působil jako kaplan jak královně Viktorii, tak králi Eduardovi VII. Zastával několik biskupských úřadů, přesunul se z Worcesteru do Birminghamu a nakonec do Oxfordu, zanechávaje trvalý dopad na anglikánské myšlení.