factograf
CS

veronský šlechtic, kondotiér, spisovatel

Cangrande I. della Scala

Cangrande I. della Scala
Všechna data z infoboxu 8
Narození
9. března 1291Verona
Úmrtí
22. června 1329Treviso
Pohřben
Kostel Santa Maria Antica
Manželka
Johana z Antiochie
Dynastie
Scaligerové
Otec
Albert I. della Scala
Matka
Verde ze Salizzole
Příbuzní
Kostancie della Scala, Albín I. della Scala a Bartoloměj I. della Scala (sourozenci)

Cangrande I. della Scala (původně Francesco della Scala, 9. března 1291, Verona – 22. června 1329, Treviso) byl vládce italské Verony, Padovy a Vicenzy z rodu Scaligerů, říšský vikář, schopný vojevůdce a také patron věd a umění. Přezdívka Cangrande znamená velký pes.

Život

Cangrande se narodil ve Veroně jako třetí syn podesty Alberta. Po otcově smrti se stal veronským podestou nejstarší Bartoloměj a po něm Alboino, který byl společně s Cangrandem ghibellinem a sdílel s ním víru v monarchii a vládu Jindřicha Lucemburského. Jindřich oběma bratrům v březnu 1311 udělil říšský vikariát.

Alboino krátce nato zemřel a Cangrande, od roku 1308 sezdaný s Johanou, pravnučkou štaufského císaře Fridricha II., se stal jediným vládcem Verony. Od roku 1318 byl vůdcem lombardských ghibellinů, za pomoci obratné diplomacie a vojenské hrozby dostal pod svou kontrolu města Treviso, Belluno, Bassano, Feltre, Padovu a Vicenzu.

Zemřel nečekaně a bez potomstva v létě 1329 krátce po úspěšném dobytí Trevisa, kdy dle dobových pramenů po požití vody ze znečištěného pramene trpěl horečkou, zvracením a průjmem, ulehl a ráno stačil již jen uspořádat své poslední záležitosti.

Byl pohřben ve veronském kostele Santa Maria Antica. Dědici se stali Alboinovi synové Mastino a Albert.

„Jak hlásá veleslavná pověst po celém světě, messer Can della Scala, jemuž Štěstěna přála v mnoha věcech, byl jedním z nejvýznamnějších a nejskvělejších velmožů, kteří v Itálii prosluli od dob císaře Fridricha do dneška.“— Giovanni Boccaccio v Dekameronu

Dante Alighieri, který pobýval na Cangrandeho dvoře v době svého vyhnanství, věnoval svému mecenášovi Ráj, poslední část Božské komedie.

V 19 jazycích

Text z Wikipedie, CC BY-SA 4.0 · Zdrojový článek