factograf
CS

dílčí oblast biosféry

Biom

Biom

Biom představuje dílčí oblast biosféry, charakterizovanou určitým typem biotických a abiotických podmínek – zejména klimatickými a hydrologickými faktory a půdními a geologickými poměry, které dávají vznik určitým charakteristickým typům rostlinných a živočišných společenstev.

Suchozemské biomy jsou definovány podle globálního rozšíření vegetačních typů, které jsou určovány globálním klimatem, půdou a dalšími fyzikálními faktory prostředí. Biom se skládá z klimaxových ekosystémů a všech přidružených vývojových nebo degradačních stadií ekosystémů včetně ekosystémů pozměněných nebo vytvořených člověkem. Vymezení biomu je tedy založeno na potenciálním vegetačním typu. To umožňuje definování biomů na velkých souvislých oblastech a tím se liší biomy od jiných klasifikačních systémů založených na habitatech (biotopech) v aktuálním stavu.

Členění současných biomů

Současné rozmístění suchozemských biomů podle WWF
Současné rozmístění suchozemských biomů podle WWF

Historicky existuje několik typů členění biomů, které se v mnoha ohledech liší. Jejich oblíbenost v různých kulturních a zeměpisných oblastech často závisí na místních geografických podmínkách a historii oblasti.

Například ve střední Evropě je populární systém členění biomů dle Tischlera, který rozlišuje 9 suchozemských biomů: Hylaea (tropické deštné lesy), Skleraea (tropické a subtropické suché lesy a lesosavany), Silvaea (opadavé a smíšené lesy mírného pásu), tajga (severské a horské jehličnaté lesy), lesotundra (přechodné pásmo mezi biomem tajgy a tundry), tundra, stepi, pouště a polopouště a Litoraea (trvale nebo dočasně zaplavená území). Tento systém je ale zase opomíjen anglosaskými vědci, zjednodušuje totiž velmi členění vodních biomů pouze na biom volného oceánu a biom šelfových moří, což je sice ve středoevropských podmínkách pochopitelné, ale pro vědce námořních mocností nedostatečné.

V současné době se ve světě postupně prosazuje jednotná klasifikace biomů a biogeografických oblastí vytvořená odborníky z Světového fondu na ochranu přírody (WWF) a nazvaná Global 200.

Mezinárodní členění dle WWF

Tato klasifikace z roku 1998 rozlišuje 14 suchozemských, 12 sladkovodních a 5 mořských biomů (ekoregionů).

Suchozemské biomy

  1. Tundra
  2. Subpolární lesy (tajga)
  3. Vysokohorské trávníky a křoviny
  4. Jehličnaté lesy mírného pásma
  5. Listnaté a smíšené lesy mírného pásma
  6. Trávníky, savany a křoviny mírného pásma
  7. Tropické a subtropické jehličnaté lesy
  8. Tropické a subtropické vlhké listnaté lesy
  9. Tropické a subtropické suché listnaté lesy
  10. Tropické a subtropické trávníky, savany a křoviny
  11. Středomořské lesy a křoviny
  12. Pouště a suché křoviny
  13. Mokřadní trávníky a savany
  14. Mangrovy

Sladkovodní biomy

  1. Velká jezera
  2. Velké říční delty
  3. Polární řeky a jezera
  4. Vysokohorské řeky a jezera
  5. Pobřežní řeky mírného pásma
  6. Lužní řeky a mokřady mírného pásma
  7. Horské řeky mírného pásma
  8. Tropické a subtropické pobřežní řeky
  9. Tropické a subtropické lužní řeky a mokřady
  10. Tropické a subtropické horské řeky
  11. Vysychavé řeky a bezodtoká jezera
  12. Oceánské ostrovy

Mořské biomy

  1. Polární moře
  2. Šelfy a moře mírného pásma
  3. Upwelling mírného pásma
  4. Tropické upwelling
  5. Tropická korálová moře

Biomy v minulosti

Biomy na Zemi během posledního maxima doby ledové (před 15 až 25 tisíci lety).
Biomy na Zemi během posledního maxima doby ledové (před 15 až 25 tisíci lety).

Číst dál

V 88 jazycích

Text z Wikipedie, CC BY-SA 4.0 · Zdrojový článek