Beniamin (nar. Vasilij Voskresenskij, 1871) byl pravoslavný biskup, působící jako vikář jaroslavské diecéze. Narodil se do rodiny kněze v Pereslavcevu, studoval teologii a dlouhá léta působil jako učitel na různých seminářích. Později byl vysvěcen na biskupa tutajevského, známého také jako biskup Romanovský. Během svého působení se zasadil o zachování tradičního církevního zpěvu a aktivně se podílel na životě diecéze, dokud nebyl pronásledován sovětskými úřady.
Život a působení

Po ukončení teologického vzdělání působil Beniamin jako inspektor a učitel na několika seminářích. Byl vysoce ceněn pro své hudební znalosti, organizoval sbory a podporoval místní liturgické tradice. V roce 1921 byl jmenován biskupem. Jeho odpor vůči církevním reformátorům a jeho postoj proti protináboženské politice státu vedl k několika zatčením a obdobím vězení a exilu v oblasti Uralu.
Úmrtí a uctívání
Beniaminovo zdraví se výrazně zhoršilo kvůli těžkostem vězení a mrtvici. Po posledním zatčení za korespondenci s farníky zemřel v roce 1932 v nemocnici v Orálu. Ruská pravoslavná církev ho uznala za svatého v roce 2000, kdy byl přidán do seznamu nových mučedníků a vyznavačů Ruska.
