Bagrat III. byl gruzínský panovník z dynastie Bagrationi, který je považován za zakladatele sjednoceného Gruzínského království. Narodil se kolem roku 960 v Kutaisi a původně vládl jako král Abcházie, než rozšířil svou moc na další oblasti prostřednictvím diplomacie, vojenských úspěchů a dynastických vazeb. Konsolidací moci nad územími jako Iberie a Kartli efektivně sjednotil samostatná knížectví do jediného království. Vládl jako sjednocený panovník od roku 1008 až do své smrti v Panaskertu v roce 1014.
Politické sjednocení
Bagrat byl vychován svým pěstounem, Davidem III. Kuropalatou, a dokázal se orientovat ve složité politické situaci, aby si zajistil svou vládu. Překonal vnitřní vzpoury místní šlechty a zvládl významné konflikty, včetně období občanské války známé jako rodinná válka. Po smrti svého mentora čelil výzvám ze strany Byzantské říše ohledně území v Tao, ale úspěšně si udržel svou pozici jako ústřední postava sjednoceného gruzínského státu.
Uctívání a odkaz
Bagrat III. je uznáván jako světec v rámci Gruzínské pravoslavné církve a je vzpomínán jako sjednocovatel svého lidu. Jeho vláda znamenala zásadní přechod v regionální historii, od fragmentované vlády k centralizované monarchii. Jeho odkaz je zachován prostřednictvím historických kronik a významných náboženských artefaktů, jako je Bedijský kalich, který věnoval Bedijskému klášteru.