Babia hora je masiv na hranici Polska a Slovenska v Západních Beskydech. Její nejvyšší vrchol Diablak (, Čertův vrch) se tyčí do výšky 1 725 metrů nad mořem a je nejvyšším bodem této části Karpat. Hora je také známá pod slovenským názvem Babia hora.
Rané dějiny





Masiv se poprvé objevuje v písemných pramenech v 15. století v díle Jana Długosze. Oblast byla podrobněji prozkoumána a zdokumentována až v 19. století a první známá horská chata zde byla postavena roku 1905.
Příroda a ochrana





Na hoře žijí medvědi hnědí, rysi ostrovidi, vlci šedí a alpské rostliny, které se vyskytují pouze v této nadmořské výšce. Ochrana začala ve 30. letech 20. století přírodní rezervací na polské straně. Národní park Babia Góra byl zřízen roku 1954 a v roce 1976 se stal biosférickou rezervací UNESCO. V roce 1997 byl rozšířen a stále sílí výzvy k užší přeshraniční spolupráci se Slovenskem na ochranu křehkého prostředí.
Počasí a rekreace




Hora je známá jako Matka Niepogód (, Matka špatného počasí), neboť je silně vystavena častým větrům a změnám počasí a sníh zde může ležet přes 200 dní v roce. Ačkoli je obecně snadná k pěší turistice, její náročnější žlutá trasa Perć Akademików je navzdory strmým úsekům oblíbená. Protože je národní park přísně chráněným územím, je skialpinismus povolen teprve od roku 2022, a to za určitých povětrnostních a sněhových podmínek.
