Březová nad Svitavou

Město Březová vzniklo kolem roku 1300. Bylo součástí svitavského panství, jež bylo vlastněno biskupstvím olomouckým. Dne 1. srpna 1497 král Vladislav II. obci udělil status města. V 16. století nastal díky rozmachu soukenické výroby hospodářský vzestup města. Po roce 1784 zde prosperoval i průmysl lnářský. V polovině 18. století bylo město napojeno na říšskou silnici spojující Prahu a Brno, což přineslo další rozvoj oblasti. 1. ledna 1849 pak do města byla přivedena železniční trať Brno – Česká Třebová. Po poválečném odsunu Němců nastalo ve městě znatelné snížení počtu obyvatel a ekonomický úpadek, cílem politiky bylo dokonce vysídlení a asanování města, což se však nakonec nestalo. V roce 1960 byla k obci připojena tehdejší obec Dlouhá (s místním národním výborem v České Dlouhé) a osada Zářečí (patřící dosud k Brněnci).

Na katastru Březové je významné vydatné prameniště podzemních vod. K jejich využití v Muzlově došlo na počátku 20. století. První březovský vodovod pro město Brno byl vybudován v letech 1911–1913, což mělo posléze negativní dopad na osudy přilehlého území. Obec Muzlov byla po roce 1948 vysídlena a asanována, podobný osud měl potkat i město Březovou. Tento první březovský vodovod je dodnes funkční technickou památkou.

Současná vodárenská soustava Březová II má (spolu s Vírským oblastním vodovodem a vodovodem Březová I) rozhodující podíl na zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihomoravském kraji, především pro územní celky Brno-venkov a Brno-město, kde jsou dominantními vodárenskými soustavami a tvoří páteř rozvodného systému s napojeními skupinových a samostatných vodovodů a dále vodovodního systému města Brna.

Mezi lety 1850–1976 byla Březová nad Svitavou městem a později obcí v okrese Moravská Třebová (1850–1930) a později v okrese Svitavy. Od 1. dubna 1976 do 28. února 1990 patřila jako část obce k Brněnci a od 1. března 1990 je opět samostatnou obcí.

Po roce 1945 status města zanikl, v roce 1991 o jeho znovuudělení neúspěšně žádali. Další podání žádosti o znovupřidělení statusu města již bylo úspěšné a s účinností od 26. listopadu 1999 je Březová nad Svitavou opět městem.

Členění města

Město se nečlení na části, má ale pět katastrálních území, která jsou zároveň základními sídelními jednotkami (ZSJ):

• Březová nad Svitavou
• Česká Dlouhá
• Moravská Dlouhá
• Muzlov
• Zářečí nad Svitavou (územně identická ZSJ nese název Zářečí)

Z těchto 5 katastrů se na území Moravy nachází celé katastrální území Moravská Dlouhá, téměř celé katastrální území Březová nad Svitavou a bez svých některých okrajových parcel i téměř celé katastrální území Muzlov a dále malé okrajové části katastrálních území Česká Dlouhá a Zářečí. Pro změnu v Čechách se nachází téměř celá katastrální území Česká Dlouhá a Zářečí, některé okrajové parcely k. ú. Muzlov a nepatrná část k. ú. Březová nad Svitavou.

Vesnice Muzlov v severozápadní části současného katastru města, byla po roce 1948 vysídlena a její území asanováno a zalesněno, a to z důvodu rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu. Stejný osud měl potkat i samotné město, což však nakonec nebylo realizováno.

Městské symboly

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. ledna 2000.

• Kostel svatého Bartoloměje – barokní kostel původně ze 13. století.
• Kaple Čtrnácti svatých pomocníků
• Zajímavé historické portály dveří a vrat domů, např. č. p. 40 na náměstí z roku 1837, č. p. 384 z roku 1851, č. p. 41 z roku 1863.
• Čertovy díry
• Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana tyčící se nad městem při naučné stezce Údolím řeky Svitavy. Konstrukce je převážně dřevěná s celkovou výškou 20 metrů a vyhlídkou ve výšce 15 metrů. Se stavbou započato v roce 2006, slavnostně otevřena za přítomnosti Zdeňka Svěráka dne 17. června 2007. Nadmořská výška: 476 metrů (pata rozhledny), 496 metrů (vrchol rozhledny).

• Karel Kořistka (1825–1906), profesor nižší a vyšší geodézie, rektor ČVUT
• Julie Šamberková (1846–1892), herečka